Validace a varianty úprav systému financování přeneseného výkonu státní správy (2018-19)

V letech 2018 a 2019 zpracovali experti EEIP rozsáhlou studii pro Ministerstvo vnitra ČR, jejímž cílem bylo provedení analýzy současného stavu financování přeneseného výkonu státní správy různými kategoriemi obcí.

Studie byla realizována jakožto III. část komplexní veřejné zakázky „Zpracování analytických podkladů vycházejících z Implementačních plánů Strategického rámce rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014 – 2020“ (reg. č. CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_019/0000649). Kromě analýzy současného stavu výkonu a financování přeneseného výkonu státní správy dále pracovníci EEIP ve studii zhodnotili možné úpravy, které by vedly ke zvýšení efektivity a transparentnosti v alokaci finančních prostředků a odstranění nedostatků současného systému financování přenesené působnosti.

Cíle analýzy byly stanoveny v reakci na skutečnost, že MV v dané době nemělo k dispozici soubor dat, na jejichž základě by bylo globálně možné zkoumat například:

• výši příspěvku jednotlivým obcím a krajům v kontextu nákladů na výkon přenesené působnosti,
• distribuci příspěvku mezi jednotlivé agendy ve vazbě na jejich nákladovost,
• potřebný rozsah a směr změn výše kompenzací v případě změny regulace.

Analýza přinesla podklady a konkrétní návrhy na posílení adresnosti a transparentnosti v rozdělení prostředků na přenesený výkon státní správy. Bylo realizováno statistické šetření u všech kategorií obcí, pro které poskytlo údaje o reálných nákladech na agendy vykonávané v rámci přenesené působnosti. Na úrovni krajů analýza využívala údaje od Asociace krajů, která si podobné šetření na krajské úrovni provádí každoročně.

Těžištěm analýzy je část, ve které jsou agendy státní správy dekomponovány na jednotlivé činnosti, a je zjištěna jejich časová náročnost. S pomocí mzdových dat k nim byla určena hodinová nákladovost a také průměrný počet úvazků. Je hodnoceno několik způsobů možného financování agend (např. financování podle výkonu nebo dle počtu úvazků). Každá varianta byla podrobně popsána, včetně přehledu výhod a nevýhod, pro jednotlivý typ financování.

Mezi další důležité přínosy této analýzy je také určení koeficientu režijních nákladů, které jsou spojené s výkonem přenesené působnosti. Na základě šetření byla doporučena hodnota koeficientu ve výši 32 procent ve vztahu k celkovým mzdovým nákladům. Došlo se rovněž k míře krytí nákladů na výkon státní správy ze strany jednotlivých obcí, která mediánově u obcí s rozšířenou působností odpovídá 97 procentům.

Výkon přenesené působnosti tedy není natolik nedofinancovaný, jak je ze strany samospráv často prezentováno. Součástí metadat k analýze je model mediánového úřadu, odpovědi z dotazníkového sběru od cca 150 obcí týkající se přeneseného výkonu 24 agend státní správy (časová náročnost úkonů, jejich kvantita, výběr správních poplatků a pokut, výše platů úředníků a dalších nákladů).

Partnerem EEIP při realizaci studie byla organizace ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, z. ú. Studie byla spolufinancována z prostředků Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Zaměstnanost. Celá studie je k dispozici na webu ESF.