EEIP zpracovalo pro Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) Hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu změn legislativy související s navýšením prostředků pro EGAP. V rámci studie byly vyhodnoceny náklady a přínosy plynoucí z podpory exportu prostřednictvím pojištění EGAP pro českou ekonomiku a veřejné rozpočty.
RIA byla vypracována jako podkladový materiál v souvislosti s uvažovaným navýšením finančních prostředků pro EGAP ze státního rozpočtu. Tyto prostředky měly sloužit k navýšení pojistných fondů EGAP, neboť vyšší objem pojistných fondů umožňuje, na základě zákona o pojišťovnictví, zvýšit pojistné kapacity EGAP a tím ve zvýšené míře podpořit český export (v souladu s mezinárodními dohodami a pravidly OECD).
EGAP zastává klíčovou úlohu v podpoře exportu v České republice, neboť jeho prostřednictvím stát umožňuje exportérům díky zprostředkování záruk a pojištění přístup k financování exportu. Zejména v případě velkých vývozců tak EGAP tvoří bázi podpory exportu, bez níž by se velké exporty (např. technologických celků) nemohly uskutečnit. Svou činností EGAP umožňuje exportérům získat za přijatelných podmínek finance pro vývoz do rizikových zemí a pro dlouhodobé vývozní projekty. Samotné financování je pak poskytováno komerčními bankami a Českou exportní bankou, v některých případech jde i o financování z vlastních zdrojů vývozců.
Obecné závěry pro EGAP, plynoucí ze syntézy výsledků všech modelů použitých v rámci RIA, byly následující:
- Na trhu panuje shoda o přínosnosti činnosti EGAP pro ekonomiku i pro veřejné rozpočty. Tento závěr potvrdily i výsledky modelu dopadů činnosti EGAP na veřejné rozpočty i ekonometrických modelů dopadů činnosti EGAP na export.
- Přínosnost činnosti EGAP dokládají i následující výstupy modelu dopadů na veřejné rozpočty: z jedné dodatečné miliardy Kč příspěvku státu do regulatorního kapitálu EGAP by portfolio projektů pojištěných produkty EGAP (ve struktuře prvního pololetí roku 2010) vygenerovalo během 10-ti let následující přínosy:
– kumulované přínosy (čistá současná hodnota) do veřejných rozpočtů z daní a povinných odvodů za 10 let s odečtením základního scénáře ve výši cca 1 682 milionů Kč;
– průměrnou roční zaměstnanost v průběhu 10-ti let s odečtením základního scénáře cca 1 743 pracovních míst.
- Samotné hospodaření EGAP jako instituce je z povahy ECA (státní Export Credit Agency dle definice Konsensu OECD) dlouhodobě vyrovnané, EGAP byl doposud spíše v mírném přebytku. Nedostatek prostředků tedy souvisí výhradně s požadavkem, který je na EGAP kladen ze strany státu – regulátora na regulatorní kapitál.
- Zároveň je třeba brát v úvahu i fakt, že prostředky vložené do regulatorního kapitálu EGAP s vysokou mírou pravděpodobnosti podloženou historickými daty EGAP nebudou použity na výplatu pojistných plnění, tzn. náklady státu plynoucí z vložení regulatorního kapitálu do EGAP mají v zásadě pouze podobu nákladů ušlé příležitosti, které se pohybují v řádu 200 – 400 mil. Kč za 10 let. Tzn. přínosy z činnosti EGAP čtyř- až osminásobně převyšují náklady spojené s poskytnutím dodatečné 1 mld. Kč regulatorního kapitálu.
- Model dopadů činnosti EGAP na export České republiky pak ukazuje, že 1 Kč podpořeného exportu generuje 0,312 Kč reálného průměrného nárůstu exportu, což je cca dvojnásobně vyšší výsledek, než který byl prokázán při aplikaci obdobného modelu v Německu.
- Ekonometrický model naznačuje, že s vysokou mírou pravděpodobnosti se jeví jako ekonomicky vhodné posilovat v rámci podpory exportu zapojení komerčních bank (např. ve formě klubového financování, respektive následné syndikace úvěrů ČEB na sekundárním bankovním trhu – jde o to, aby se nepřekrýval státní úvěr a státní pojištění).
- Výsledky modelu udržitelnosti činnosti EGAP ukazují, že v případě, kdy se českým exportérům bude dařit získávat velké zakázky – např. v pozici generálního dodavatele – bude EGAP potřebovat další dotace ze státního rozpočtu, aby byl schopen na tuto poptávku reagovat. EGAP má jen omezené možnosti, jak ovlivnit skladbu svého portfolia – jeho aktivita přímo odráží poptávku exportérů.
Způsobem, jak se částečně vyrovnat s případným nárůstem počtu projektů v portfoliu EGAP je především aktivní vyhledávání zajištění a soupojištění od zahraničních ECAs za subdodávky zahraničních subdodavatelů. Hledání zajištění se jeví jako vhodné (zejména z hlediska zvyšování konkurenceschopnosti) i vice versa – tj. v momentě, kdy EGAP poskytne zajištění za české subdodávky do projektů pojištěných zahraničními ECAs (viz model přínosů činnosti EGAP pro veřejné rozpočty) – nicméně, vzhledem k tomu, že se obvykle jedná o velké a dlouhodobé projekty, účast ostatních ECAs vede rovněž ke snížení rizika EGAP, a tím i ke zvýšení dlouhodobé udržitelnosti, resp. rizikové vyváženosti portfolia EGAP. EGAP tak může profitovat ze sdílení analytických závěrů, resp. zkušeností s ostatními ECAs a jejich participace na projektech může pro EGAP být stejným motivem pro poskytnutí příslušné formy pojištění, stejně jako motivuje zahraniční banky k poskytnutí komerčního financování – bez pojištění EGAP – u projektů s participací EGAP (viz účast komerční banky na komerční části financování projektu výstavby rychlostní komunikace v Ázerbájdžánu).
Vzhledem k tomu, že ekonomický úspěch České republiky do značné míry závisí na schopnostech českých exportérů najít v zahraničí odbyt pro své výrobky a služby, a vzhledem k tomu, že prostřednictvím EGAP jsou podporovány vývozní projekty do zemí s vysokým růstovým potenciálem, jeví se dotace pro EGAP jako vhodné a efektivní opatření, s pozitivními dopady na konkurenceschopnost ekonomiky i na veřejné rozpočty.
V rámci konzultací provedlo EEIP důkladné šeření mezi českými bankami (včetně též České bankovní asociace), které nejaktivněji spolupracují s EGAP. Konkrétně byly konzultace provedeny s následujícími bankami – Commerzbank AG, pobočka Praha, Česká spořitelna, a.s. (ČS), Česká exportní banka, a.s. (ČEB), Československá obchodní banka, a.s. (ČSOB), HSBC Bank plc – pobočka Praha, Komerční banka, a.s. (KB) či UniCredit Bank. Konzultace byly provedeny i s významnými exportéry pomocí dotazníkového šetření a také formou průběžných osobních konzultací.
