Studie konkurenceschopnosti Ostravy (2012)

V období 2011 – 2012 EEIP zpracovala Strategii konkurenceschopnosti města Ostravy do roku 2020, která obsahovala též možnosti financování projektů ze strukturálních fondů.

Dne 25. 1. 2012 Prof. Michal Mejstřík prezentoval výsledky Strategie konkurenceschopnosti města Ostravy do roku 2020. Hlavní zjištění této studie je, že Ostrava má slibný potenciál stát se centrem nejrychleji rostoucího regionu České republiky a dobrý základ v podobě celé řady kvalitních dokončených či rozpracovaných rozvojových projektů. K dosažení úspěchu je ale nutné projekty lépe propojit a využít jejich vzájemných synergií. Studie navazuje na vládou schválenou Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti, která se zabývá konkurenceschopností české ekonomiky a která je dávána za vzor pro země OECD.

Studie identifikovala 6 základních pilířů konkurenceschopnosti Ostravy, na něž je třeba se zaměřit: Životní prostředí a kvalitu života, Vzdělanost, Dopravu a infrastrukturu, Zaměstnatelnost, Sociální inkluzi a Inovace. Různé pilíře mají různou váhu v různých městech, a stejně tak je tomu i u Ostravy. Z historických důvodů se v případě Ostravy jeví v krátkodobém horizontu jako nejvýznamnější pilíře konkurenceschopnosti Životní prostředí a kvalita života, Zaměstnatelnost a Sociální inkluze. V dlouhodobém horizontu by měla růst úloha pilířů Inovace, Doprava a infrastruktura, a především pilíře Vzdělanost.

Na základě všech šesti pilířů byly definovány tři osy, resp. směry pro rozvoj konkurenceschopnosti Ostravy: Inovace pro zdravou a čistou Ostravu, IT4Innovations Ostrava a Ostrava mezinárodní. V rámci těchto os bylo následně doporučeno implementovat celkem 14 projektů. Základními kritérii pro výběr projektů byly tyto parametry: využití stávajících projektů, zapojení podnikatelské sféry k zajištění dlouhodobé finanční udržitelnosti projektů, projekty s potenciálním využitím intervencí z fondů EU, zapojení veřejnosti, měřitelnost výsledků projektů a možnost realizovat jednotlivé prvky projektu po částech. Budoucí kroky by měly maximálně využít a rozvíjet stávající aktivity a rozpracované projekty spíše než začínat další velká díla.

Významná pozornost je v rámci os věnována lidským zdrojům, jejich rozvoji, vzdělávání a interakci. Inspirující prostředí a dostupné prostory pro vzájemné setkávání mezi různými skupinami lidí (odborníci, studenti různých oborů, umělci, zahraniční specialisté apod.) jsou důležitými faktory, které přispívají ke zvýšení inovačního potenciálu v určité lokalitě. Historické zkušenosti ukazují, že velká část inovací, na jejichž základě vznikly převratné produkty a služby, se nezrodila ve sterilním prostředí laboratoří, ale v kavárnách, veřejných knihovnách apod., při setkání osob z různých profesí a s různým zaměřením. Vytvoření a udržování takovýchto maximálně přístupných prostor ve městech a jejich naplnění neotřelými vzdělávacími a kulturními aktivitami je jedním z klíčových prvků budování tzv. „knowledge city“ – tedy města založeného na znalostech, myšlenkách a inovacích. V tomto ohledu má Ostrava díky projektu Dolní oblast Vítkovic velmi dobrý základ infrastruktury pro tuto důležitou počáteční fázi formování inovačního ekosystému.

Oficiální tiskovou zprávu lze nalézt zde.