Série analýz k aktuálním tématům pro přizpůsobení autorského práva digitálnímu prostředí (2018-2020)

V letech 2018 až 2020 zpracovala EEIP pro Ministerstvo kultury ČR sérii celkem šesti analýz k aktuálním tématům k přizpůsobení autorského práva digitálnímu prostředí. Analýzy byly zpracovány mimo jiné pro nastavení optimální transpozice evropské směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu do tuzemské legislativy.

Analýzy k autorskému právu byly zpracovány postupně ve třech fázích, vždy ve vztahu k aktuální podobě projednávané a od 17. dubna 2019 i schválené Směrnice EP a Rady 2019/790 o autorském právu na jednotném digitálním trhu.

Rok 2018:

První analýza zpracovávaná v souvislosti s projednáváním Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu (v jejím tehdejším znění před finálním projednáním na jaře 2019) se týkala zejména činnosti nakladatelů a vydavatelů. Zahrnovala tak především analýzu níže specifikovaných oblastí:

  • problematiku vytěžování textů a dat z hlediska autorského práva – jež je předmětem ustanovení v článcích 3 a 3a směrnice;
  • výjimku z autorských práv ve prospěch vzdělávání – jež je předmětem ustanovení v článku 4 směrnice;
  • ochranu ekonomických zájmů vydavatelů periodického tisku, zejm. v oblasti užití periodického tisku on-line (jež je předmětem článku 11 směrnice), včetně analýzy dopadů navrhovaného zavedení práva autorů na podíl na dodatečných příjmech vydavatelů (jež je předmětem článku 11 odstavce 4a směrnice ve znění schváleným Evropským parlamentem dne 12. 9. 2018);
  • ochranu ekonomických zájmů nakladatelů a vydavatelů, zejm. z hlediska činností knihoven, tedy půjčování (jež je předmětem článku 12 směrnice) a z hlediska povinností spojených s povinnými výtisky (jež je předmětem článku 10a směrnice ve znění schváleným Evropským parlamentem dne 12. 9. 2018)

Druhá analýza z roku 2018 se zabývala tématy týkajícími se užití předmětů ochrany v online prostředí. Analyzovala tak možnosti ochrany práv a zájmů nositelů autorského práva a spotřebitelů ve vztahu k využívaní autorských děl online (např. prostřednictvím úložišť) a zmínila rovněž zajištění spravedlivé a přiměřené odměny pro autory a výkonné umělce za online využívání jejích děl/výkonů v různých odvětvích.

Třetí analýza, která jako jediná z celé série neměla přímou vazbu na Směrnici, se zabývala problematikou výjimek z autorského práva ve prospěch poskytovatelů zdravotních služeb (§ 23 autorského zákona) a zvýhodnění poskytovatelů zdravotních služeb (§ 98e odst. 4 autorského zákona).

Rok 2019:

Na podzim roku 2019 byly zpracovány další dvě analýzy, tentokrát již v návaznosti na schválené znění směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu (ze 17. dubna 2019).

Obsahem první analýzy bylo získání a shrnutí informací jako podklad pro navržení a vyhodnocení alternativ právní úpravy – novely autorského zákona implementující články 3 a 4 směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu (tj. výjimky z autorských práv pro účely vytěžování textů a dat). Konkrétně byl řešen počet dotčených subjektů, příklady využití vytěžování textů a dat, typy zdrojů obsahu využívanému k vytěžování textů a dat, existující metody uchovávání rozmnoženin autorskoprávně chráněného obsahu, existující způsoby výhrad prováděných nositeli práv k autorskoprávně chráněnému obsahu.

Obsahem druhé analýzy bylo získání a shrnutí informací jako podklad pro navržení a vyhodnocení alternativ implementace článku 17 směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu. Zde byly opět konkrétně řešeny počty dotčených subjektů, „best efforts“ k získání licence od nositelů práv, uznávané (vysoké) odvětvové standardy odborné péče, využívání procedury „notice and action“ / “notice and stay down“ v České republice, existence a využívání stížnostních mechanismů poskytovaných samotnými provozovateli služeb aj.

Rok 2020:

Obsahem (zatím) poslední analýzy z jara 2020 bylo získání a shrnutí informací jako podklad pro navržení a vyhodnocení alternativ právní úpravy – novely autorského zákona implementující článek 5 směrnice – užití děl a jiných předmětů ochrany při digitálních a přeshraničních výukových činnostech). Analýza zmapovala počty subjektů dotčených čl. 5 (vzdělávací zařízení státní/soukromá, autorizovaná/nezávisle působící, výrobci a distributoři výukových materiálů, zejm. digitálních); příklady digitálního užití autorských děl v rámci výuky a vzdělávání a příklady digitálních výukových činností; obchodní a licenční modely používané pro distribuci vzdělávacích materiálů; finanční (popř. jiné) zdroje vzdělávacích zařízení určené na pořizování vzdělávacích materiálů (včetně vypořádávání licencí) aj.