Ekonomický pohled na nekonvenční ložiska plynu v SVE

16.03.2012: EEIP zpracovala v rámci vědecké soutěže Ministerstva zahraničních věcí studii o vybraných ekonomických aspektech týkajících se nekonvenčních ložisek plynu ve Střední a Východní Evropě a jejich vlivu na trh se zemním plynem. Studie EEIP se zaměřila na korporátní pohled na věc, politicko-ekonomické a institucionální vazby zpracovával partner projektu – Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity.

Výsledky studie „Budoucnost těžby nekonvenčních zdrojů zemního plynu v Polsku a její důsledky pro střední Evropu“ byly prezentovány odborné veřejnosti v úterý 24. ledna 2012 v Černínském paláci v Praze. Část studie, kterou zpracovala EEIP je možné stáhnout zde (

http://www.eeip.cz/download/Nekonvencni-zdroje-plynu.pdf).

Ze závěrů studie EEIP vyplývá, že se výhledy rozvoje nekonvenčních ložisek v Polsku jeví poměrně negativně. Jakýkoliv investor z řad globálních společností těžících plyn z nekonvenčních ložisek bude muset čelit systematickému odporu národních šampionů (tj. zejména tradičních energetických společností s take-or-pay kontrakty s Ruskem a Norskem, jejichž pozici již nyní na evropském trhu ovlivňuje převis nabídky zemního plynu), poklesu poptávky po plynu vlivem krize a administrativně-technickým překážkám těžby v EU. Odpor místních národních šampionů k nekonvenčním ložiskům pak může být dán i tím, že v posledních letech spolu s EU mohutně investovali do projektů diverzifikace přepravních cest pro tradiční zemní plyn, přičemž tyto investice zdaleka nejsou zaplaceny – mimo jiné kvůli globálnímu poklesu cen plynu.

Na trhu EU se totiž stále více projevuje radikální změna globálního trhu s plynem, kterou způsobil rozvoj nekonvenčních ložisek plynu v USA. Zatímco ještě před 10 lety se očekávalo, že USA budou největším odběratelem LNG, dnes jsou USA de facto soběstačné (dokonce s potenciálem stát se čistým vývozcem plynu), což zvyšuje přetlak nabídky na lukrativním trhu EU. Potenciální projekty na rozvoj nekonvenčních ložisek plynu v EU tak musí počítat nejen s konkurencí ruského plynu, ale i LNG z arabských států. Vzhledem k tomu, se může velmi brzy stát, že plyn např. přes ČR nepoteče z východu na západ, ale opačným směrem, z LNG terminálů v Západní Evropě (na což je ČR připravená, neboť i tento tok naše infrastruktura umožňuje).

Navíc je třeba říci, že středoevropská nekonvenční ložiska soutěží o pozornost společností disponujících vhodnou technologií k jejich využití s dalšími obdobnými ložisky ve světě. Za situace, kdy na světě existuje celá řada rozsáhlých nekonvenčních ložisek ve státech, které jsou z hlediska těžby i struktury národního trhu méně složité než EU, je pravděpodobné, že např. rozvoj polských ložisek bude pro globální společnosti relativně menší prioritou.

V delším časovém horizontu (až dojde ke stabilizaci bankovního sektoru a zvýšení dostupnosti financování) je pak pravděpodobné, že se společnosti disponující s technologiemi na rozvoj nekonvenčních ložisek domluví s některými tradičními energetickými společnostmi (národními šampiony či upstream dodavateli) na společném postupu.